Jakože dotazník
19. července 2013 v 1:54 | Broken_Rose
|
Who am I?
(nějaká kokotina co jsem našla na jiným blogu, ale třeba to bude mého budoucího biografa zajímat:D)
Říkej mi: Nikol
Umělecká přezdívka: v hudební branži a úču na lolku Bullet Nicolet :D
Znamení: Střelec
Povaha: introvert, něco jako flegmatickej melancholik jestli to vůbec existuje
Barva očí: modrá
Barva vlasů: červená, ale přírodní blond
Je mi let: 19
Jsem z: Prahy
Moje nejlepší kamarádka: Anča
Můj nejlepší kamarád: Vláďa
Sourozenci: mladší bráška
Stav: zadaná
Jak dlouho: 2 roky
Jsi šťastná: ani ne
První pusa: v první třídě
První láska: Míša Závodník
První milování: 15 let, přistihla nás jeho máma :D
Pravák nebo levák: pravák
Sport: soft, volejbal, kolo, plavání
Hudba: metal, rock
Nej skupina: Sonata Arctica a Iron maiden se dělej o první místo
Nej písnička: In the dark
Oblíbený jídlo: pálivý
Barva: černá, modrá, červená
Film: nějaký fantasy... Hvězdej prach, Čarodějův učeň, Imaginárium, Sucker punch a komedie Yesman
Herec: Johny Depp a Nikolas Cage
Knížka: série Warhammeru, Artemis Fowl, Hraničářův učeň
Seriál: Hra o trůny, Lost girl, Upíří deníky, Grimm, Da Vinciho démoni, BBT, HIMYM, Červenej trpaslík
Oblíbená fiktivní postava: John snow, Vex, Damon
Romantika nebo divočina: od obojího trocu
Ideální kluk: ten co snese moje nálady
Kouříš: Anoo
Piješ: Anoo
Sexuješ: Anoooooooooooooooo
Už jsi někdy plakala: Mockrát
Už jsi někdy někomu zlomila srdce: Ještě víckrát
Už jsi někdy měla něco s holkou: Jo, ale lesba fakt nejsem.
Věříš na duchy: Asi ne
Věříš na nebe a peklo: Nevím
Věříš na horoskopy: jen když předpovídaj něco pěknýho x)
Miluješ někoho: je to složitý
Nenávidíš někoho: ještě měj podobný otázky a seš v mým seznamu na prvním místě! :D
Chceš svatbu: Až najdu toho pravýho
Chceš děti: Možná jednou
Nej předmět ve škole: Ájina, čeština, hudebka, výtvarka, děják, ZSV
Domácí zvířátko: žádný nepřežilo... Ale jednou chci pejska jako z toho filmu Hatchiko :)
Jak bys popsala sama sebe: bláznivá, občas stydlivá, s bujnou fantazií, žije spíš ve snu než v realitě, někdy tichá jindy ukecaná, někdy příjemná jindy jak osina v zadku...prostě moje nálada se mění jako aprílový počasí
Ideální rande: nějakej koncík nebo kino, prostě příjemnej večer zakončenej u něj pod peřinou
Nejhorší rande: když furt mele jenom o sobě, ještě hůř o svý bejvalce, když si tě nevšímá a nemá koule na to ti dát pusu
Nooo to je asi tak všechno: konečně
Bavila ses: Definuj zábavu :P
Odpověděla jsi všude pravdivě: myslím že jsem se snažila
Děkuju za tvůj čas: nejzbytečnějších 15 minut mýho života
Měj se: a směj se :)
Říkej mi: Nikol
Umělecká přezdívka: v hudební branži a úču na lolku Bullet Nicolet :D
Znamení: Střelec
Povaha: introvert, něco jako flegmatickej melancholik jestli to vůbec existuje
Barva očí: modrá
Barva vlasů: červená, ale přírodní blond
Je mi let: 19
Jsem z: Prahy
Moje nejlepší kamarádka: Anča
Můj nejlepší kamarád: Vláďa
Sourozenci: mladší bráška
Stav: zadaná
Jak dlouho: 2 roky
Jsi šťastná: ani ne
První pusa: v první třídě
První láska: Míša Závodník
První milování: 15 let, přistihla nás jeho máma :D
Pravák nebo levák: pravák
Sport: soft, volejbal, kolo, plavání
Hudba: metal, rock
Nej skupina: Sonata Arctica a Iron maiden se dělej o první místo
Nej písnička: In the dark
Oblíbený jídlo: pálivý
Barva: černá, modrá, červená
Film: nějaký fantasy... Hvězdej prach, Čarodějův učeň, Imaginárium, Sucker punch a komedie Yesman
Herec: Johny Depp a Nikolas Cage
Knížka: série Warhammeru, Artemis Fowl, Hraničářův učeň
Seriál: Hra o trůny, Lost girl, Upíří deníky, Grimm, Da Vinciho démoni, BBT, HIMYM, Červenej trpaslík
Oblíbená fiktivní postava: John snow, Vex, Damon
Romantika nebo divočina: od obojího trocu
Ideální kluk: ten co snese moje nálady
Kouříš: Anoo
Piješ: Anoo
Sexuješ: Anoooooooooooooooo
Už jsi někdy plakala: Mockrát
Už jsi někdy někomu zlomila srdce: Ještě víckrát
Už jsi někdy měla něco s holkou: Jo, ale lesba fakt nejsem.
Věříš na duchy: Asi ne
Věříš na nebe a peklo: Nevím
Věříš na horoskopy: jen když předpovídaj něco pěknýho x)
Miluješ někoho: je to složitý
Nenávidíš někoho: ještě měj podobný otázky a seš v mým seznamu na prvním místě! :D
Chceš svatbu: Až najdu toho pravýho
Chceš děti: Možná jednou
Nej předmět ve škole: Ájina, čeština, hudebka, výtvarka, děják, ZSV
Domácí zvířátko: žádný nepřežilo... Ale jednou chci pejska jako z toho filmu Hatchiko :)
Jak bys popsala sama sebe: bláznivá, občas stydlivá, s bujnou fantazií, žije spíš ve snu než v realitě, někdy tichá jindy ukecaná, někdy příjemná jindy jak osina v zadku...prostě moje nálada se mění jako aprílový počasí
Ideální rande: nějakej koncík nebo kino, prostě příjemnej večer zakončenej u něj pod peřinou
Nejhorší rande: když furt mele jenom o sobě, ještě hůř o svý bejvalce, když si tě nevšímá a nemá koule na to ti dát pusu
Nooo to je asi tak všechno: konečně
Bavila ses: Definuj zábavu :P
Odpověděla jsi všude pravdivě: myslím že jsem se snažila
Děkuju za tvůj čas: nejzbytečnějších 15 minut mýho života
Měj se: a směj se :)
Ve zkratce
19. července 2013 v 1:03 | Broken_Rose
|
Who am I?
Každej z nás to dělá, přiznejme si to. Jednou za čas prostě musíme. A né, nemluvím o masturbaci :D Ale o tom, že občas jen tak ze zvědavosti proženeme svoje jméno googlem. Špatný je, když na nás vyskočí nějaký šílený video kde běháme polonahý nebo fotka z dětství, kde nosíme rovnátka a jsme tlustý jak vypasený sele nebo výsledky nějaký soutěže kde jsme v seznamu na posledním místě. Jenže ještě horší je, když vám to nenajde nic. Nebo někoho jinýho. Máte pocit, jako byste neexistovali. Jako byste světu nebyli ničím přínosem. Což takovýho kreativce jako jsme já dokáže nevýslovně nasrat...
A mám chuť vykřičet do celýho světa, že jednou bych chtěla něco dokázat. Něco, na co bych mohla bejt pyšná. Nechci bejt slavná nebo vydělat fůru prachů. Jen potřebuju, aby tu po mě zůstal nějakej odkaz. Písnička, knížka, cokoliv...
Jmenuju se Nikol Horáková. Jo jako ta modelka, která na mě při vyhledávání vybafla. Na chvíli jsem začala přemýšlet, že bych si změnila jméno. Né jakože křestní, protože to mám celkem ráda, je pěkný a nemusí se skloňovat :D Ale to příjmení nesnáším. Je prostě hrozný. Druhý nejpoužívanější v ČR hned za Novákovou. Jestli mám někdy něco vynýst na světlo světa, jak jsem se teď rozhodla, tak budu muset nejdřív zajít na úřad ať ho vyměněj nebo se vdát :D
Jenže, jak se znám tak celej tehle velkej sen o psaní ztroskotá - jsem moula, kterej nikdy nic nenapíše do konce. Proč? Protože mojí motivací jsou chlapy. Černovlasý dlouhovasý chlapy s bradkou a já nikdy nedokážu po žádným bláznit moc dlouho. Z mýho Věštce se vyklubal nudnej povaleč, co o dobrodružství slyšel tak maximálně z rádia. Z mýho Kristiána se stala krutá vzpomínka na psychopata, kterej zavírá do sklepa lidi. Mohla bych pokračovat s výčtem naoko skvělejch idiotů Michalů, Tomášů, Honzů, Mariánů, Matějů, Danů, Mirků, Davidů, Jirků, Lukášů... ale ta poslední můza je trochu jiná než ty ostatní... Jiná v tom, že je možná opravdu takovej, jako si hrdinu svejch příběhů představuju.
A mám chuť vykřičet do celýho světa, že jednou bych chtěla něco dokázat. Něco, na co bych mohla bejt pyšná. Nechci bejt slavná nebo vydělat fůru prachů. Jen potřebuju, aby tu po mě zůstal nějakej odkaz. Písnička, knížka, cokoliv...
Jmenuju se Nikol Horáková. Jo jako ta modelka, která na mě při vyhledávání vybafla. Na chvíli jsem začala přemýšlet, že bych si změnila jméno. Né jakože křestní, protože to mám celkem ráda, je pěkný a nemusí se skloňovat :D Ale to příjmení nesnáším. Je prostě hrozný. Druhý nejpoužívanější v ČR hned za Novákovou. Jestli mám někdy něco vynýst na světlo světa, jak jsem se teď rozhodla, tak budu muset nejdřív zajít na úřad ať ho vyměněj nebo se vdát :D
Jenže, jak se znám tak celej tehle velkej sen o psaní ztroskotá - jsem moula, kterej nikdy nic nenapíše do konce. Proč? Protože mojí motivací jsou chlapy. Černovlasý dlouhovasý chlapy s bradkou a já nikdy nedokážu po žádným bláznit moc dlouho. Z mýho Věštce se vyklubal nudnej povaleč, co o dobrodružství slyšel tak maximálně z rádia. Z mýho Kristiána se stala krutá vzpomínka na psychopata, kterej zavírá do sklepa lidi. Mohla bych pokračovat s výčtem naoko skvělejch idiotů Michalů, Tomášů, Honzů, Mariánů, Matějů, Danů, Mirků, Davidů, Jirků, Lukášů... ale ta poslední můza je trochu jiná než ty ostatní... Jiná v tom, že je možná opravdu takovej, jako si hrdinu svejch příběhů představuju.
Válka kmenů
19. července 2013 v 0:57 | Broken_Rose
|
Short stories
Obloha se zbarvila do ruda a řev baruků přehlušovalo jen řinčení zbraní. Blížila se neodvratná bitva, která by mohla rozhodnout konec celé té zbytečné války, zastavit tu smrt a krveprolití nevinných bratrů a sester rasy barbarské. Dvě, celkem vyrovnaná vojska v medvědích maskách se na sebe přes bitevní pole mračila a čekala na povel k vyrovnání svých zlob a záští.
Avšak ten čas ještě nenadešel... Stále tu byl poslední marný pokus to vyřešit mírovou cestou. Vůdce prvního kmene vystoupil z řady a totéž udělal i vůdce kmene druhého. Pozdravili se pokývnutím hlavy, ale ruce si nepodali. Dotkli by se totiž pouze za účelem rozdrtit tomu druhému prsty či zápěstí.
Mrogroth to vše sledoval tajně z veliké dálky a rozhodoval se, kdo získá jeho přízeň...
,,Připravený na porážku?" ušklíbl se první. ,,Můj kmen má větší sílu a moc! Vy nemáte vůbec žádnou šanci, není tu nic, co by vás mohlo zachránit."
Druhý se podrbal na bradě v hustých vousech: ,,Ale bejt. Zachránit nás víra. Náděj. Hrdost. Čest. Odhodlání. Touha po pomsta bejt míň důležitá. Stejně jako to, kolik srabů ty zverbovat do svůj klan nebo kolik spojenců ty podplatit."
,,Grum!" vyřítila se dopředu z první linie bojovnice se svaly, které by dokázali uzvednout nákladní vůz. ,,Ill mít pravdu! Sajc, ty bejt jen scruff, žádná vůdce a taky se moct konečna naučit mluvit jako správná barbar!" plivla Camion svému nepříteli do tváře.
Ten znechuceně otřel sliny do hadrů a chladně pronesl: ,,Máte co chcete." Poté se otočil ke svému vojsku: ,,Sejmout je všechny!" A oni se s radostí rozběhli přes holou pláň vstříc osudnému boji.
,,DRUNGOOOR!" neslo se krajinou. A z opačné strany se táhla odpověď: ,,KULGUUUR!"
Mrogroth na chvíli zavřel oči, nechtěl to vidět. Ještě by mu to vehnalo slzy do očí - a bohové by přeci neměli projevovat pozemské pocity... Když víčka zase odlepil od sebe, spatřil hromady bezvládných zmrzačených těl zalitých v kaluži krve.
Nejhorší pohled byl na hlavy napíchnuté na kůlech nebo na části končetin či jiných údů poházených volně po zemi. Bojovníkům se z toho zvedal žaludek, ale museli zatnout zuby a bít se dál, protože tam každému šlo o život.
Řady již prořídly a začínala se rýsovat skutečnost, že síla má nad vírou navrch...
,,Ne! Nemoct já jen tak bezmocně přihlížet!" praštil Mrogroth pěstí až to zahrmělo. ,,Moji pravověrní potřebovat pomoc, nenechat já ty odpadlíky špinit moje jméno!"
A tak nebeská brána rozevřela svou náruč a z ní vylétl drak, stvořen Mrogrothem z ledu a kamene stejně jako jeho chráněnci. Bohův posel a služebník spaloval nepřátele svým ohnivým dechem, trhal je drápy a pařáty na kusy nebo rozsekával mácháním křídel vejpůl. Vydal za sto barbarů a právě díky němu zvítězil, ač napokraji vyčerpání, kmen Kulgur.
,,Děkovat my náš pán, vzkázat mu ty to." pošeptal Ill do ucha drakovi, když se mu vyškrábal na hřbet a jemně ho pohladil po drsných šupinách. Trochu se před ním klepal strachy, ale komu by bylo příjemné být oděn v přítomnosti draka v dračí kůži..?
Ale stále si zachovával tvář vůdce, nechal ošetřit zraněné, důstojně pohřbít mrtvé a vyhnat zbabělce z Drungoru - jeho soka Sajce s dalšími pár přívrženci, co se přiklonili na stranu temna. Ti běželi pryč jakoby jim za patama hořelo (což byla vlastně při útoku draka pravda) a ukryli se v nedaleké Illerenské pevnosti.
Kulgur se vrátil do Andoru, hlavního města celé říše, kde po návratu přepočítával ztráty a kořist. Bohužel, několik mužů v boji padlo, ale smrt v bitvě byla beztak jejich osudem a snem jsou teď jistě na lepším místě, možná blízko samotného Mrogrotha.
Kmen toho válkou sice dost ztratil, ale ještě víc získal. Stali se oficiálně frakcí, která sdružovala všechny příslušníky barbarského národa a Illovi se vrátil titul nakrulla, tentokrát snad už nastálo... Do kmenové pokladnice se sypaly pytle peněz a do skladu se ukládali vzácné věci všeho druhu: ty vyrobené šogurkinským lidem ze Ztraceného města, měděné, stříbrné zbraně a hlavně - zlatá zbroj. Ta zlatá zbroj, ze které vysvlékli Sajcova nejlepšího přítele a doteď neporazitelného válečníka Achimela!
Kulgur měl všechno, zatímco Drungor jen pár cetek. Přesto se ale nehodlal vzdát, tahle bitva bohužel ještě neměla být poslední... Boje pokračují dál, třeba se bojuje zrovna v tehle okamžik. Avšak vítěz byl, je a navždy bude stejný. Vždy totiž zvítězí víra nad sílou. Kulgur nad Drungorem!!!
Avšak ten čas ještě nenadešel... Stále tu byl poslední marný pokus to vyřešit mírovou cestou. Vůdce prvního kmene vystoupil z řady a totéž udělal i vůdce kmene druhého. Pozdravili se pokývnutím hlavy, ale ruce si nepodali. Dotkli by se totiž pouze za účelem rozdrtit tomu druhému prsty či zápěstí.
Mrogroth to vše sledoval tajně z veliké dálky a rozhodoval se, kdo získá jeho přízeň...
,,Připravený na porážku?" ušklíbl se první. ,,Můj kmen má větší sílu a moc! Vy nemáte vůbec žádnou šanci, není tu nic, co by vás mohlo zachránit."
Druhý se podrbal na bradě v hustých vousech: ,,Ale bejt. Zachránit nás víra. Náděj. Hrdost. Čest. Odhodlání. Touha po pomsta bejt míň důležitá. Stejně jako to, kolik srabů ty zverbovat do svůj klan nebo kolik spojenců ty podplatit."
,,Grum!" vyřítila se dopředu z první linie bojovnice se svaly, které by dokázali uzvednout nákladní vůz. ,,Ill mít pravdu! Sajc, ty bejt jen scruff, žádná vůdce a taky se moct konečna naučit mluvit jako správná barbar!" plivla Camion svému nepříteli do tváře.
Ten znechuceně otřel sliny do hadrů a chladně pronesl: ,,Máte co chcete." Poté se otočil ke svému vojsku: ,,Sejmout je všechny!" A oni se s radostí rozběhli přes holou pláň vstříc osudnému boji.
,,DRUNGOOOR!" neslo se krajinou. A z opačné strany se táhla odpověď: ,,KULGUUUR!"
Mrogroth na chvíli zavřel oči, nechtěl to vidět. Ještě by mu to vehnalo slzy do očí - a bohové by přeci neměli projevovat pozemské pocity... Když víčka zase odlepil od sebe, spatřil hromady bezvládných zmrzačených těl zalitých v kaluži krve.
Nejhorší pohled byl na hlavy napíchnuté na kůlech nebo na části končetin či jiných údů poházených volně po zemi. Bojovníkům se z toho zvedal žaludek, ale museli zatnout zuby a bít se dál, protože tam každému šlo o život.
Řady již prořídly a začínala se rýsovat skutečnost, že síla má nad vírou navrch...
,,Ne! Nemoct já jen tak bezmocně přihlížet!" praštil Mrogroth pěstí až to zahrmělo. ,,Moji pravověrní potřebovat pomoc, nenechat já ty odpadlíky špinit moje jméno!"
A tak nebeská brána rozevřela svou náruč a z ní vylétl drak, stvořen Mrogrothem z ledu a kamene stejně jako jeho chráněnci. Bohův posel a služebník spaloval nepřátele svým ohnivým dechem, trhal je drápy a pařáty na kusy nebo rozsekával mácháním křídel vejpůl. Vydal za sto barbarů a právě díky němu zvítězil, ač napokraji vyčerpání, kmen Kulgur.
,,Děkovat my náš pán, vzkázat mu ty to." pošeptal Ill do ucha drakovi, když se mu vyškrábal na hřbet a jemně ho pohladil po drsných šupinách. Trochu se před ním klepal strachy, ale komu by bylo příjemné být oděn v přítomnosti draka v dračí kůži..?
Ale stále si zachovával tvář vůdce, nechal ošetřit zraněné, důstojně pohřbít mrtvé a vyhnat zbabělce z Drungoru - jeho soka Sajce s dalšími pár přívrženci, co se přiklonili na stranu temna. Ti běželi pryč jakoby jim za patama hořelo (což byla vlastně při útoku draka pravda) a ukryli se v nedaleké Illerenské pevnosti.
Kulgur se vrátil do Andoru, hlavního města celé říše, kde po návratu přepočítával ztráty a kořist. Bohužel, několik mužů v boji padlo, ale smrt v bitvě byla beztak jejich osudem a snem jsou teď jistě na lepším místě, možná blízko samotného Mrogrotha.
Kmen toho válkou sice dost ztratil, ale ještě víc získal. Stali se oficiálně frakcí, která sdružovala všechny příslušníky barbarského národa a Illovi se vrátil titul nakrulla, tentokrát snad už nastálo... Do kmenové pokladnice se sypaly pytle peněz a do skladu se ukládali vzácné věci všeho druhu: ty vyrobené šogurkinským lidem ze Ztraceného města, měděné, stříbrné zbraně a hlavně - zlatá zbroj. Ta zlatá zbroj, ze které vysvlékli Sajcova nejlepšího přítele a doteď neporazitelného válečníka Achimela!
Kulgur měl všechno, zatímco Drungor jen pár cetek. Přesto se ale nehodlal vzdát, tahle bitva bohužel ještě neměla být poslední... Boje pokračují dál, třeba se bojuje zrovna v tehle okamžik. Avšak vítěz byl, je a navždy bude stejný. Vždy totiž zvítězí víra nad sílou. Kulgur nad Drungorem!!!
Další články
- Z cigarety kouř 19. července 2013 v 0:50
- Kapitola 15 - Zápis 19. července 2013 v 0:32
- Kapitola 14 - Před školou 19. července 2013 v 0:31
- Kapitola 13 - Tunel 19. července 2013 v 0:31
- Kapitola 12 - Přes most 19. července 2013 v 0:30