Měsíc má mnoho různých tváří. Astronomové říkají, že mění fáze. To, v jaké fázi se Měsíc nachází, udávají některé kalendáře. Celý tento úchvatný životní cyklus měsíčních proměn se nazývá lunace a trvá přesně 29 dní 12 hodin 44 minut a 2,8 sekundy.
![]() | Nov - stáří 0 dní Osvětlena je jeho odvrácená strana, při pohledu ze Země je tudíž neviditelný. Jednak se díváme na jeho temnou polovinu, jednak se zdržuje na denní obloze poblíž Slunce. Měsíc v novoluní (angl. NewMoon) můžeme spatřit pouze při zatměních Slunce, kdy jeho silueta "ukrajuje" sluneční disk. |
![]() | Dorůstající srpek - stáří 0 až 7,4 dní Už pár dní po novu lze večer nad západním obzorem sledovat úzký měsíční srpek. Na obloze se den po dni neustále vzdaluje od Slunce, zapadá stále později a přibývá. V této době můžeme spatřit krásný slabý svit i na neosvětlené straně měsíčního disku - popelavý svit. Již Leonardo da Vinci věděl, že jde o sluneční světlo odražené od Země. |
![]() | První čtvrť - stáří 7,4 dní Měsíc má podobu písmene D. Vychází již kolem poledne a zapadá kolem půlnoci. Jedná se o význačnou fázi, které říkáme první čtvrť (angl. First quarter). Nastává zároveň jedna z nejlepších příležitostí, prohlédnout si Lunu v dalekohledu. Na rozhraní světla a tmy se totiž nacházejí útvary poblíž středu měsíčního disku, které nejsou zkresleny šikmým pohledem. Krátery jsou tedy krásně kruhové a my hledíme přímo do jejich vnitřku, vyniká plastičnost povrchu Měsíce. |
![]() | Dorůstající Měsíc - stáří 7,4 až 14,8 dní Měsíc je stále nápadnější, neboť dorůstá a svítí po větší část noci. Právě v tomto období nastává vhodná doba k prohlédnutí kráteru Copernicus nebo Moře dešťů (Mare Imbrium). |
![]() | Úplněk - stáří 14,8 dní Měsíc dorostl do úplňku - je osvětlená celá polokoule přivrácená k Zemi. Úplňkový Měsíc (angl. Full Moon) zpravidla vychází hned po západu Slunce a rychle zalévá okolní krajinu svým svitem. Jeho jas se ale zároveň "rozlévá" po celé obloze a nedovoluje sledovat slabší objekty - astronomové mají nucené volno. Za úplňku může za určitých okolností nastat nádherný úkaz, kterému říkáme zatmění Měsíce. |
![]() | Couvající Měsíc - stáří 14,8 až 22,1 dní Po úplňku se hranice světla a stínu (terminátor) objevuje u pravého okraje Měsíce a tentokrát představuje hranici, kde naopak Slunce zapadá. Tma vítězí nad světlem a Měsíc "couvá". Luna vychází stále později a zapadá až po východu Slunce. |
![]() | Poslední čtvrť - stáří 22,1 dní Večerní terminátor dorazil až ke středu měsíčního disku - Měsíc je v poslední čtvrti a má podobu písmene C. Vychází až kolem půlnoci a k západnímu obzoru se sklání za denního světla někdy kolem poledne. Angličané tomu říkají Last quarter. Opět se začíná objevovat popelavý svit. |
![]() | Ubývající srpek - stáří 22,1 až 29,5 dní Celou noc prohlížíte nádherné objekty vzdáleného vesmíru, jejichž světlo k nám přichází z úžasných hlubin vesmíru. Před svítáním se však nad východním obzorem objevuje srpek ubývajícího Měsíce. Den po dni vychází později a brzy zmizí v září vycházejícího Slunce. Nastává nov a začíná nová lunace, nový cyklus měsíčních fází. |
Nov, první čtvrť, úplněk a poslední čtvrť jsou fáze celé, fázi Měsíce však vyjadřujeme i mimo tyto čtyři základní stadia, a to sice v procentech. Číslo udává, jaká část viditelného plochy měsíčního kotouče je osvětlena Sluncem. Tedy pro nov je fáze 0%, pro první čtvrť 50%, pro úplněk 100%, pro poslední čtvrť opět 50%; pro fázi např. 5,7% platí, že Měsíc je někde mezi novem a první čtvrtí nebo mezi poslední čtvrtí a novem, vidíme pouze úzký srpek.







