Každý z nás zažil pocit, že se mu po procitnutí jeho sen jaksi rozplynul. Často se nám úplně vytratí. Víme, že jsme snili, ale nevíme o čem. Už jsme zvyklí na to, že sny zapomínáme a nepovažujeme za nic mimořádného. Právě tak ale existují sny, které si pamatujeme i po letech. Proč tedy zapomínáme?
Do zapomínání snů se zapojují všechny příčiny, které způsobují zapomínání i v bdělém stavu. Zapomínáme požitky a vjemy, které nebyli příliš silné, zapomínáme na vzrušení, které bylo slabé. Takže důvode je intenzita snu. Když byl slabý, nepamatujeme si ho. Když byl silný, máme ho dlouho v paměti.
Zapomínáme také to, co se stal jenom jednou a pamatujeme si věci, které se nám dějí opakovaně. Dalším důvodem je tedy opakování, nebo spíš neopakování.
A třetím, posledním důvodem je uspořádanost snu. Pamatujme si spíš děje logicky navazující než ty, které se chaoticky seskupují.

hmm ako ja mám 11 rokov a apmatám si sen ktorý som mala v 5 rokoch bolo to ako nočná mora niečo strašné a ešte stále si pamatám že som ho mala 2 mesiace vkuse :'(